Pilgrims Tour 2017

Letošní tour měla poprvé v dějinách netypický výjezd z Obce Všestudy. Po připevnění našeho druhého domova "hágusu" naložení batožin a potravy a tekutin následovala noční jízda přes Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko až do první zastávky Bosenského distriktu Brčko se stejnojmenou metropolí.

Světe div se , skutečně jsme při obědě obdrželi k výborné citronové limonádě opravdové brčko. Dál naše cesta směřovala Bosenským územím k dějištím krvavých zvěrstev při balkánské válce. Nejprve jsme navštívili obec Kravica , následně pak samotnou Srebrenicu .

Celkem objektivně pojednává o oboustranných masakrech tento článek: Srebrenica

Následoval tranzit přes Srbsko s rychlím obědem ve městě UŽICE , do Makedonie ,kde jsme v městečku Demir Kapija navštívili Vinařský závod POPOVA KULA , nemohla chybět tradiční bohatá degustace a nákup vzorků v podnikové prodejně ( kde zcela překvapivě v sortimentu chyběly vývrtky).

Další zastávkou bylo místo s názvem MRDAJA a skutečně to mrdaja byla. Nejen že koupel v Dojranském jezeře připomínala koupel v rybníku brčálníku, kde voda má více komponentů zelených než čirých, ale navíc našeho věrného oře UAZika postihl defekt PP kola, který byl však velmi rychle opraven ve spolupráci s vulkanizery u městečka BOGDANTSI .

Následovala prohlídka nádraží v uprchlickou krizí proslaveném hraničním spojení Gevgelija(MK) - Idomeni (GR),kde bylo prohozeno několik slov v mateřském jazyce s v místě sloužícími policisty v ČR . Ve večerních hodinách příjezd do přístavu OURANOUPOLI prohlídka města, večere (rizoto z chobotnic) a ráno vyřízení formalit pro vstup do mnišské republiky ATAHOS a nalodění na loď směr DAFNI (Athos), po příjemné plavbě spojené s doplněním energie v telefonních aparátech přichází dlouho očekávaný vstup na svatou půdu.

Po několika krocích následoval boj o místo v autobuse do KARYES hl.města mnišského státu , kde proběhla úvodní modlitba nákup čokoládových koulí, pití a pěší přesun do prvního z navštívených klášterů PANTOKRATOROS. Pantokrathos

Po delším tápání v guest klubovně (Guest House) se nás ujal guestmaster přidělil lůžka na hromadném pokoji a my se v klidu (bez klemy jako obvykle :) ) mohli odebrat k večerní modlitbě a následně večeři, při které nám předčítal liturgické texty jeden z Bratrů. Zajímavostí je , že Vás pohostí zcela zdarma a jí se pouze po dobu modliteb, jakmile přestanou, musíte přestat jíst a postavit se. Poté co odejdou ze stravovací místnosti Bratři, opouštíte ji i vy ...

Po probuzení následovala opět velmi dlouhá(cca 2,5 hod.) ranní motlidba zakončená snídani a po ní extrémně náročný pěší přesun k dalšímu z klášterů, cestou nám bylo v klášteře STAVRONIKITA svatým Philoteaou

bratrem zřejmě místním guestmasterem nabídnuto občerstvení ve formě sklínky ledové vody a tradičního žužu (v těch vedrech neskutečné osvěžení), které jsme zkonzumovali a vydali se dalšímu z klášterů (IVRION) v tom jsme se občerstvili formou samoobsluhy a pokračovali do cílového kláštera PHILOTHEOU.

Naprosto vyčerpaní s mnohočetnými zraněními způsobenými celodenní tůrou (pro představu cca 8 hod chůze po skalních masivech, lesních cestách,útesech při teplotě 40stupňů v kalhotech a batohem na zádech s převýšením cca 400m), jsme se po menších komplikacích ohlásili místnímu guestmastrovi, který nás sice přivítal panáčkem Ouza avšak po zjištění, že nejsme ortodoxní věřící zapověděl vstup do chrámu k motlidbám.

Abychom nepřišli zkrátka, nevědomky jsme se stali účastníky večerní diskuse s otcem představeným (v podstatě jsme seděli na špatném místě a nevšimli si, že se u srocují věřící, pak už by bylo neslušné odcházet a tak jsme nechápavě přikyvovali, jako že rozumíme :) ) a tuto diskuzi jsme v délce cca 75 minut absolvovali celou, je třeba podotknout že samozřejmě probíhala v řeckém jazyce :).

Cestu zpět do přístavu Dafni jsme již nebyli schopni absolvovat (cca 12 hodin pěšky s převýšením 600m) svépomocí a proto jsme volili cestu Taxi + bus . Ten se nám pokusil objednat kamarád Vlastík z ČR (tímto mu za pokus děkujeme), nicměně Bratr neuměl anglicky a tak jsme o objednání poprosili jednoho znávštěvníků kláštera, který sdílel náš společný pokoj a ovládal jak Řečtinu, tak angličtinu. Nevyhnuli jsme se také diskuzi, zda tato cesta obohacuje naši duši a podobně :)

Po odpočinku na lodi a doplutí zpět k UAZikovi , jsme se následně vydali směr Albánie.

Cestou nás při přejíždění řeckých horských hřebenů mírně zaskočily problémy s chlazením, vozidlo muselo být pro akutní nedostatek chladícího media odstaveno v řecké obci MAVRODENDI ovšem po doplnění vody do chladiče a tekutin do žaludku zdarma od mladého pumpaře od č.s. BP jemuž patří velký dík pokračovala naše cesta dál až k oblíbenému Albánskému přírodnímu úkazu SYRI I KALTER neboli modré oko , tůni s křišťálově čistou ledovou vodou odkud pramení řeka BISTRICE .

Po koupeli a osvězení, která je sice v místě zakázané ovšem nerespektuje jí nikdo a dobrém obědě v místní restauraci následoval přesun na údajně

jednu z nejhezčích pláží světa GJIPE Beach , po cca. půlhodinové tůře od parkovaní sice nutno konstatovat, že sice pláž je čistá stejně tak jako moře ovšem mnoho exkluzivního jsme na ní neshledali.

Po družném rozhovoru s partnerským párem z ČR cestou zpět k vozu, naše cesta směřovala přes Černou horu do Bosny , kde jsme nejprve navštívili vodopády KRAVICA a provedli koupel, bohužel poznamenanou krádeží bot jednoho z členů výpravy , kterého tato nemilá skutečnost postihla již podruhé v historii :).

Posledním bodem naší letošní cesty bylo příjemné historické město MOSTAR , kde jsme povečeřeli nakoupili tradiční propaganty a odebrali se na cestu domů, která Mostar

proběhla již bez komplikací.

Při Tranzitu přes CZ,SK,H,HR,BIH,SRB,MK,GR,AL a MNE jsme letos ujeli 4552 km.